Angličtí kokršpanělé jsou mimořádně přátelští a přítulní rodinní mazlíci, kteří v sobě ale nezapřou geny lovce. Pokud s nimi nechcete chodit na lov, musíte se jim postarat o zábavu. Uplatní se při sportech i dlouhých túrách do přírody.
PES |
FENA |
|
VÁHA (KG) |
13–14,5 |
13–14,5 |
VÝŠKA (CM) |
39–41 |
38–39 |
CELKOVÝ DOJEM |
kompaktní, ladný, silný, sportovní |
kompaktní, ladná, silná, sportovní |
POVAHA |
přátelský, přítulný, veselý, dobromyslný, neagresivní, nekonfliktní, zvědavý, velmi aktivní a energický, plný elánu, nebojácný, horlivý |
přátelská, přítulná, veselá, dobromyslná, neagresivní, nekonfliktní, zvědavá, velmi aktivní a energická, plná elánu, nebojácná, horlivá |
SRST |
hladká, splývavá, hedvábné struktury, nikdy kudrnatá, praporce na hrudních a pánevních končetinách a trupu; zbarvení: černá, červená, zlatá, játrová, černá s pálením, játrová s pálením, bikolor (černá/bílá, oranžová/bílá, játrová/bílá, žlutá/bílá), trikolor (černobílá s pálením, játrová/bílá s pálením), modrý bělouš, oranžový bělouš, citronový bělouš, játrový bělouš, modrý bělouš s pálením, játrový bělouš s pálením |
hladká, splývavá, hedvábné struktury, nikdy kudrnatá, praporce na hrudních a pánevních končetinách a trupu; zbarvení: černá, červená, zlatá, játrová, černá s pálením, játrová s pálením, bikolor (černá/bílá, oranžová/bílá, játrová/bílá, žlutá/bílá), trikolor (černobílá s pálením, játrová/bílá s pálením), modrý bělouš, oranžový bělouš, citronový bělouš, játrový bělouš, modrý bělouš s pálením, játrový bělouš s pálením |
PRŮMĚRNÝ VĚK |
12–15 let |
12–15 let |
NÁROČNOST NA VÝCHOVU |
inteligentní a učenlivý, základní výcvik – trpělivý a laskavý – je však nutný, silné lovecké pudy |
inteligentní a učenlivá, základní výcvik – trpělivý a laskavý – je však nutný, silné lovecké pudy |
NÁROČNOST NA POHYB |
velmi čilý a energický, potřebuje dostatek pohybu, vybití energie, ideální pro život na venkově, není vhodný pro život pouze ve městě |
velmi čilá a energická, potřebuje dostatek pohybu, vybití energie, ideální pro život na venkově, není vhodná pro život pouze ve městě |
FCI |
přinašeči zvěře, slídiči a vodní psi – slídiči |
přinašeči zvěře, slídiči a vodní psi – slídiči |
Základní charakteristika
Anglický kokršpaněl není v našem prostředí nijak neobvyklým pejskem. Stejně jako ostatní španělé i kokršpaněl si získává srdce zapálených pejskařů svým dobráctvím, dobrým vztahem k lidem i ostatním psům, svojí veselostí, čilostí a zvědavostí. V žádném případě to nejsou rváči nebo agresoři. Jsou to laskaví psí společníci, kteří ale stále nezapomněli na své původní povolání – lov.
Kokršpaněl je často vybírán jako „štěně k dětem“. Není to špatná volba, ale je tu několik „ale“. Pokud se rozmýšlíte mezi více plemeny a navštívíte chovnou stanici s kokršpaněly, pravděpodobně už je rozhodnuto. Štěňata kokršpanělů jsou totiž neodolatelná. Nechceme nikoho od koupě kokršpaněla odrazovat – ale prosím, neunáhlete se. Kokršpaněl není městský pes. Je to lovec, který potřebuje volný pohyb, pokud možno v přírodě. Pokud si tedy pořizujete jen „štěně k dětem“, které budete brát na procházky jen do parku a budete ho vozit po návštěvách, mohli byste být ve finále z kokršpaněla jen rozpačití.
Anglický kokršpaněl je především velmi aktivní pes, který miluje pravidelný pohyb, zejména v přírodě. Je to nadšený milovník vody. Pokud jste si ho nepořídili jako loveckého psa, musíte se mu postarat o náhradní program – najde využití v agility tréninku i při flyballu. Když ho necháte doma dlouhé hodiny nečinně čekat, je možné, že se o svoji zábavu postará sám – což se citelně podepíše na vašem nábytku.
Nicméně pokud pán zvládne temperament svého mazlíka, bude mu kokršpaněl věrným a spolehlivým společníkem. Pokud jste sami aktivní, budete elán kokršpaněla milovat. Za pravidelné dlouhé procházky či dokonce sportovní vyžití se vám kokršpaněl odvděčí stále dobrou náladou. Vždyť jedním z nejtypičtějších znaků kokršpanělů je stále se vrtící ocas.
Svoji pověst psa „k dětem“ si nejspíš vysloužil svojí dobráckou povahou. Dobře vychovaný kokršpaněl je totiž skutečný mazel, který si s dětmi rozumí. A nejen s nimi. Velmi přátelský je i k ostatním psům. Je vázaný na svého pána a rodinu. Proto není vhodné ho chovat ve venkovním kotci.
Vzhled
Anglický kokršpaněl je pes ladné sportovní konstituce, harmonicky stavěný, kompaktní. Délka od kohoutku ke kořeni ocasu by měla být shodná s kohoutkovou výškou. Výstavní jedinci jsou robustnější než ti chovaní jako lovečtí.
Celé tělo pokrývá hedvábně hladká srst, která by nikdy neměla být příliš kudrnatá. Zato ale může mít různé barvy (viz tabulku výše).
Dříve bylo zvykem kokršpanělům kupírovat ocas, dnes to již není tak časté.
Historie
Anglický kokršpaněl patří mezi nejstarší anglická lovecká plemena. Jeho hlavním posláním bylo vyhledávat zvěř, „zvedat“ ji a nahánět. Označení kokršpaněl (anglicky „cocker spaniel“) bylo odvozeno z anglického slova „woodcock“ (= sluka lesní). I tu totiž kokršpanělé v minulosti mnohdy slídili.
Výcvik a péče
I kokršpaněl stejně jako každý jiný lovecký pes potřebuje výcvik. Ten by měl být však veden trpělivě a laskavě, nikoliv hrubě. Pokud budete ke kokršpanělovi přistupovat příliš hrubě, může vám přestat důvěřovat. Mírný výcvik by však neměl být problém. Kokršpaněl je velmi učenlivý a inteligentní. Při úplné absenci výcviku, se může začít chovat dominantně. I nedůslednosti svého pána umí inteligentní kokršpaněl mazaně využít.
Srst kokršpaněla vyžaduje pravidelné vyčesávání. Dlouhá jemná a mírně zvlněná srst bohužel často „odnese“ pejskův lovecký zápal, a tak se kokršpaněl mnohdy z procházky vrátí zablácený a od hlavy k patě pokryt bodláčím.
Krmení
Kokršpaněl by měl být krmen dvakrát denně kvalitním suchým krmivem. Základem pro správný vývoj je vyvážená strava. Druh krmiva je třeba zvolit vždy dle stáří a fyzické aktivity psa. Vždy se však vyplatí investovat do nejkvalitnějšího krmiva na trhu. Pozor – kokršpaněl umí být pěkný mlsoun. Hlídejte jeho štíhlou linii. Když si všimnete, že hafan tloustne, změňte krmnou dávku. V případě, že už váš kokršpaněl trpí nadváhou, mu kupte speciální veterinární krmivo pro psy s nadváhou.
Zdraví
Angličtí kokršpanělé mohou trpět zánětem zevního zvukovodu, proto je třeba jeho uším věnovat zvýšenou pozornost. Rovněž může trpět některými genetickými vadami – například dysplazií kyčelního kloubu.