Bernský salašnický pes

 Roztomilý medvídek, který se hodí do každé nepohody a je věrným přítelem. O věcech dlouho přemýšlí, než se pro něco rozhodne, do moudrosti však musí dorůst. Je velký srdcem – a to doslovně. Mnozí chovatelé se snaží tento neduh šlechtěním vymýtit, ale „berňáci“ dál umírají již v mladém věku.

 

 

PES

FENA

VÁHA (KG)

45 - 50

35 - 45

VÝŠKA (CM)

65 - 70

55 - 66

CELKOVÝ DOJEM

Podsaditá, obdélníková postava mohutného dojmu

Podsaditá, obdélníková postava mohutného dojmu

POVAHA

Mírumilovná, bystrá

Mírumilovná, bystrá

SRST

hustá, černá

hustá, černá

PRŮMĚRNÝ VĚK

10 let

10 let

NÁROČNOST NA VÝCHOVU

nenáročný

nenáročná

NÁROČNOST NA POHYB

nenáročný

nenáročná

FCI

pinčové, knírači, plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi bez pracovní zkoušky

pinčové, knírači, plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi bez pracovní zkoušky

 

Původ

Jak již název napovídá, jde o salašnické plemeno s velmi dlouhou historií. První zmínky o plemeni pocházejí paradoxně z Francie, přesto byl salašnický pes oficiálně ustanoven v roce 1907 ve švýcarském Bernu, odtud Bernský. Dochované zmínky představují obrázky těchto něžných obrů, zapřažených speciálním postrojem do lehkých vozíčků. Původním záměrem šlechtění byl dokonalý pes na hlídání stád a salaší, společník a sháněč dobytka, tzv. univerzální farmářský pes. Jeho předci se řadí k římským horským molossům.

 

Povaha

"Berňák“ je dobrosrdečný rodinný miláček. Za svého pána by i dýchal, miluje děti a oplývá nebývalou trpělivostí. Přesto je svým vzrůstem, hlubokým hlasem a bystrým úsudkem i skvělý hlídač, který dokáže vzbudit respekt. Bývají inteligentní a moc rádi se kvůli páníčka naučí i nějaké ty kousky a dovednosti. Jsou snadno cvičitelní, ale musí se jim chtít. Někdy mají dny, kdy prostě odmítají veškerou spolupráci. Mají také kladný vztah k ostatním zvířatům, většinou nemají potřebu je lovit, spíše poznávat a opečovávat.

Jejich povaha je klidná, mírná, přátelská a zvídavá. Jen stěží byste hledali jedince, který by se dal označit za „agresivního“.

Přestože bernští salašničtí psi mohou působit neohrabaným až těžkým dojmem, milují pohyb. Když je zavřete do kotce, budou nebývale smutní. Pokud jim ale umožníte dostatek pohybu, budou venku nejšťastnější. Díky své husté srsti perfektně zvládají i mrazy, v zimním počasí si spíše lebedí konečně tepelným komfortem a rozvalují se spokojeně ve sněhu a teplo domovů i uzavřenost prostorů zvládají podstatně hůře. Jde tedy o plemeno ideálně spíše celoročně chované na zahradě.

  

Charakteristické rysy

Pro toto plemeno je typický výrazný výškový rozdíl mezi fenou a psem a většinou i temperamentní odchylky. Drobnější fenky bývají živější a více temperamentní, než rozvážní a mohutní samci.  Je určitě nutností poskytnout jim výcvik, aby se naučili při své váze chodit na vodítku a byli lépe ovladatelní i při procházkách a na veřejnosti. Dále je pro ně typický roztomilý, přemýšlivý výraz s poloúsměvem na tváři a vyplazenou špičkou jazyka.

Mezi typické znaky patří bohužel i náchylnosti k dědičným nemocem – přestože je plemeno oblíbené a hojně rozšířené, nemá příliš velkou genovou základnu, a tak se nedaří vymýtit některé dědičné neduhy jako je displazie kyčelních kloubů nebo srdeční problémy způsobené jeho velikostí. Často tito obříci umírají v mladém věku na infarkt.

Vzhled

Bernští salašničtí medvídci mají vždy jednotný a snadno poznatelný vzhled – převažující barvou na těle je černá. V obličeji kolem očí, na lících a punčochách se vyskytuje hnědé pálení, krátký čumák, náprsenka, špičky nohou a konec ocasu by měly být bílé. „Berňáci“ mají širokou hlavu s přiléhajícíma ušima, oříškově hnědé oči s obvykle dobře viditelným třetím víčkem, mírumilovný výraz. Krk je krátký, tělo spíše delší než vyšší. Huňatý ocas sahá až ke hleznům, při vzrušení je nesen obloučkem nahoru. Hruď je mohutná, stejně jako tlapky s širokými polštářky. Narozdíl od podobných novofunlaďanů nesnášejí bernští salašničtí psi příliš vodu. Dovedou ale vyhledávat lidi, zasypané lavinou, podobně jako bernardýni.

Jejich srst především v období línání vyžaduje pravidelné česání, jinak se v ní tvoří cucky a dredy, snadno zachytává nejrůznější nečistoty a zbytky trav. Pravidelné česání také zabrání zapařeninám a hot – spotům.

 

Krmení

Jak již bylo zmíněno, z důvodu dědičných predispozic je dobré zaměřit se při krmení na doplňky stravy podporující klouby, pohybový aparát a srdeční činnost. S vyváženou a pestrou stravou získá bernský salašnický pes nebývale lesklou a nádherně hustou srst

Doporučené krmivo:

 

Dále by Vás mohlo zajímat:

  1. Jak často odčervovat psa?
  2. Dysplazie kyčelního kloubu
  3. Je srst opravdu zrcadlem pouze a jenom výživy?

 

 

Bernský salašnický pes
Vytvořeno20.05.2019

Používáme cookies, protože se pro vás snažíme udělat nakupování co nejpohodlnější. Nastavení používání cookies můžete upravit v nastavení Vašeho prohlížeče. Více informací.

Rozumím