7 nejčastějších chyb ve výcviku psa

Neposlušný pes je vždy výsledkem nedostatečného výcviku ze strany majitele. Každý pes se může naučit poslušnosti a výcvik by ho dokonce bavil. Ale některým se bohužel takového štěstí nedostává. Jak neudělat při výcviku chybu?

 

Při procházkách s pejskem často vídáte pejskaře, kteří nemají své chlupáče právě „zvládnuté“. U takové dvojice pak ani nevíte, kdo je ve smečce vůdce, jestli je na procházce pán se psem, nebo pes s pánem. Takoví chovatelé se vám pak v rozhovoru nejčastěji svěří s tím, že „nechtěli psa trápit na cvičáku“, že „vychovávají psa svobodně“ nebo že „pejska cvičení nebavilo“. Pravdou však je, že úplně každý pes se dá vycvičit a vždy je to k jeho prospěchu. Dokonce je to i baví. Chyby, které ve výsledku vedou k tomu, že je hafan nezvladatelný, nepřijde na zavolání a dělá si, co se mu zachce, jsou vždy na straně majitele.

 

Nejčastější chyby při výcviku:

 

1)      Absence vůdce

Pes je zvyklý žít ve smečce a respektovat v ní přirozeného vůdce. Pokud ve vás vůdce nevidí, stane se jím sám, důvod je prostý – smečka vůdce potřebuje a vy se jím zjevně nehodláte stát. I když chcete svého mazlíčka jako roztomilého gaučáka k pomazlení, musíte mu dát jasně najevo svoji autoritu. Roli vůdce si však nevydobydete hysterickým pokřikováním zmatených povelů a ustrašeným popotahováním za vodítko, když váš chlupáč už agresivně startuje po psu od sousedů.

 

Jako vůdce musíte rozdávat jednoznačné povely, které podpoříte intonací. Z vašeho hlasu nesmí být cítit strach, nervozita ani nejistota. Při výcviku voďte psa všude na vodítku, které nesmí být za žádnou cenu napnuté – ani z vaší strany, ani ze strany psa. Pokud budete psa přiškrcovat úzkostlivě u nohy, když jde okolo cizí vlčák, docílíte jen toho, že váš mazlík nabyde pocitu, že ho ochuzujete o prostor, který by mohl využít k případné sebeobraně. Naopak pokud si váš chlupáč s vodítkem cvičí, jak chce – napíná ho, když startuje po kočce, nebo naopak, když před někým utíká – je to jen známka toho, že neovládáte vy jeho, ale on vás. Pokud pes cukne vodítkem, vy odpovězte razantním prudkým tahem zpět, ať pes ví, že to, co dělá, se vám nelíbí. Jasně a zřetelně.

 

2)      Dobře, ale jen pro dnešek!

Trochu to souvisí i s předchozím bodem, ale je třeba to zdůraznit. Pokud si za něčím stojíte, nesmíte polevit. Jednak tím ukážete svoji slabou stránku a jednak v hlavě psa vytvoříte jen šílený zmatek. Pes si nedokáže vysvětlit, proč jste mu jednou něco dovolili a podruhé už ne, chápete? Pokud pes nesmí sedět na gauči a najednou mu dovolíte tam vyskočit, udělá to znovu a bude to považovat za dovolené.

 

To samé platí o neúplném provedení cviku. Pokud psa učíte aportovat, pes aport chytí, ale už nepřinese a vy mu to prominete, nebo ho snad pochválíte za to, že vůbec chytil, tak si bude myslet, že to udělal zcela správně.

 

3)      Příliš cvičení a na stále stejném místě

Ačkoliv chcete, aby se váš pejsek naučil vše co nejrychleji, není řešením ho trénovat desetkrát denně. Například přivolání by se měl pes naučit asi po dvou trénincích. Pokud ho budete zbytečně pérovat několikrát denně, akorát tím docílíte toho, že psa už cvičení, které by ho skutečně mělo bavit, bavit přestane a v neposlední řadě i ztratí zájem o motivaci – jednoduše řečeno: už nebude mít chuť ani na ty pamlsky.

Chyby se dopouštíte i tehdy, pokud psa cvičíte stále na stejném místě. Pes si pak cvičení s místem spojí. Ideální je třeba právě přivolání trénovat i tehdy, když to pes nečeká.

 

4)      Nevhodné prostředí

Zvláště pokud cvičíte štěně, které vnímá svět okolo sebe jako nepřeberné množství vzrušujících podnětů, je více než nevhodné cvičit povely na nějakém hlučném nebo jinak rušivém místě. Pán i pes potřebují k výcviku klid. Pes se musí na povely a jejich provedení maximálně soustředit.

 

5)      Při nesprávném provedení povelu vyběhnete za psem

Platí to zejména u nácviku přivolání nebo při aportu. Mnoho pejskařů má tendence, pokud mazlík na přivolání nepřijde, vyrazit jeho směrem a třeba ho pokárat. To samé s aportem – pokud mazlík chytí, ale běží pryč, majitel běží za ním. Uvědomte si, že pes bere váš úprk za výzvu ke hře a běží dál. Než abyste za ním zběsile vybíhali, zůstaňte stát. Pokud pes nepochopí, že cvik neprovedl správně, podřepněte si a přivolejte ho znovu.

 

6)      Nepřeberné množství nesrozumitelných povelů

Pejskaři, kteří se svým chlupáčem necvičili povely pod odborným dohledem, často chybují v tom, jak povely formulují. Mnohdy psa zahltí nepřeberným množstvím rozkazů a pes je ve finále samozřejmě akorát zmatený. Co po něm vlastně chcete? „Pojď sem a lehni.“ – tak nějak zní typická chyba v povelu. Pes musí dostat první povel a po jeho správném provedení až druhý. Ne všechny najednou.

 

7)      Nedostatek chvály

Je možná překvapující, že někdy je chybou i nedostatečná pochvala. Nestačí říct jen: „Moc hodný pejsek.“ Pokud se mazlíkovi cvik povede na jedničku, musí z vás nadšení přímo tryskat. Rozplývejte se, dělejte nadšené obličeje, radikálně změňte intonaci, pomazlete se s pejskem. Hafan musí mít skutečně pořádnou motivaci.

7 nejčastějších chyb ve výcviku psa
Vytvořeno16.05.2019

Používáme cookies, protože se pro vás snažíme udělat nakupování co nejpohodlnější. Nastavení používání cookies můžete upravit v nastavení Vašeho prohlížeče. Více informací.

Rozumím