Anglický mastiff

Tento něžný obřík vás chytí za srdce a už nepustí. Mastifové všeobecně patří mezi nejdražší plemena světa (konkrétně tibetského mastifa zakoupil čínský uhlobaron za v přepočtu 26,5 milionu korun a stal se tak nejdražším psem vůbec). Jejich cena je ale nadnesená právem, jsou psem královských postavení. Částečně je k této „nálepce“ predisponovala jejich velikost, neboť uživit takového obranáře si mohli dovolit jen ti nejmajetnější šlechtové. Mají srdce stejně velké jako duši a jsou právoplatnými a nenahraditelnými členy rodiny.

Původ

Prvotní pozůstatky byly objeveny v horách Tibetu, a to z dob dávno před naším letopočtem. Odhaduje se, že z východu putoval s obchodníky přes Mezopotámii dále na západ, až domigroval do Británie, odkud byl již 2000 let před naším letopočtem dále vyvážen do Říma pro boj v aréně s velkými šelmami a býky. Římanům a záhy i celému světu učarovala skutečnost, že dokáže tento obr zlomit býkům jednoduše vaz a maso v boji zabitého býka zůstává jemnější než maso během uštvaného skotu. K boji psa proti psu ale nebyl nikdy využíván. Zápasy ale nakonec zakázal anglický parlament v roce 1853. Proto dle některých historiků plemeno pochází z Anglie, přesný původ však není zcela znám.

Povaha

Odvaha, nebojácnost a statečnost jsou jejich základními rysy. Dále jsou mastifové úžasně milující psi, vhodní pro rodinu. Své pány milují a dokázali by za ně položit i život, což pro ně není nijak neproveditelné – mastifové se dokáží v obraně opravdu rozčílit. Ale jinak jsou to miláčci s velkým srdcem. Jsou neobyčejně inteligentní a vyrovnaní, milují děti a jsou snadno ovladatelní, jen je potřeba nezanedbat výcvik – rádi si prosazují svou a s provedením povelů si dávají občas načas. Vzhledem k jejich velikosti je opravdu nutností, aby pro ně povel „ne“ opravdu znamenal „ne“, například máte-li tento kolos na vodítku a přes cestu přeběhne veverka, kterou se nutně rozhodne dohnat, může jít nejen o vaše zdraví.

Základy výcviku jsou tedy samozřejmostí, nesmíte však používat negativní posilování – mastifové mají ve skrze citlivou a křehkou duši a snadno je lze zlomit k ustrašenosti a nedůvěře. Také je důležité nezanedbat včasnou socializaci s ostatními psy. K jiným zvířatům i psům bývají tolerantní a rádi se přátelí, pokud nezažijí v mládí žádnou negativní zkušenost. V raném věku si vštípí opravdu cokoliv, s postupem věku se ale mohou stát nesociálními a stranícími se ostatním psům. Cizích lidí se mastif straní od přírody, důvěřuje jen těm, které zná. Pokud je ustrašený, přehnaně štěká.

Není vhodný k celoročnímu pobytu venku, samotou trpí a potřebuje být se svou rodinou. Zároveň je ale skvělý hlídač a cokoliv a kohokoliv neznámého, kdo vstoupí na jeho území, dokáže rychle a efektivně zahnat.

Charakteristické rysy

U mastifa je charakteristická povislá kůže s několika záhyby, ne však příliš mnoha. Typický je lenivý výraz s mohutnými, povislými pysky. Obecně lze říci, že nevyžadují příliš mnoho pohybu, pohyb v parnějších dnech je pro ně dokonce až nebezpečný. Raději si se svou objemnou tělesnou schránkou roztáhnou ležení na gauči a celý den se ani nehnou.

Vzhled

Jednoznačně patří mezi největší a nejmohutnější psí plemena. Není neobvyklé, aby někteří statní jedinci vážili i hodně přes 100 kg. Standard ovšem váhu nijak neřeší. Široká hlava má krátký čumák, dále od sebe posazená, menší očka oříškové barvy s povislými víčky.

Kožní záhyby na čenichu jsou patrné, pysky povislé, vytvářející typický výraz mastifa. Uši jsou klapaté, splývavě nesené, paradoxně spíše menší. Krk je krátký a dobře osvalený. Hruď mastifů je široká a hluboká, nohy nejsou na první pohled nijak dlouhé, ale jsou mohutné a pevné, tlapky široké a statné. Postava je celkově spíše delší než vyšší. Mohutná záď je ukončená dlouhým, nahoru neseným ocasem. Srst mastifů je krátká, přiléhavá, obvykle plavá s černou nosní maskou nebo žíhaná.

Krmení

Při výběru krmiva a stylu krmení je důležité dbát na skutečnost, že patří mezi největší plemena na světě – neopomínejte na kvalitní stravu, doplňky pro správný vývin kostry a rozdělení porcí tak, aby byla co nejméně predisponována torze žaludku. Geneticky na žádné nemoci a vady mastifové vyloženě netrpí, ale vše se odvíjí od kvality stravy, podávané během života.