Nacházíte se:

BARF: Jak a kdy krmit?

BARFem ze svého chlupáče vlka neuděláte. Můžete mu ale nabídnout přirozenou stravu plnou „skutečného“ masa, ovoce a zeleniny. Jak na to?

BARF aneb i psi mohou jíst „raw“… Krmení hafanů syrovou stravou je mezi pejskaři čím dál tím populárnější. Zastávají ho přede vším ti, kteří chtějí vědět, co jejich pes přesně jí. Nechtějí krmit granulemi neurčitého složení. Chtějí předejít rozvoji nemocí (zejména potravinových alergií), které bývají v současné době mnohdy právě v souvislosti s krmením granulemi a konzervami zmiňovány.

BARF – zbraň proti lenivému trávení

Dá se říci, že BARF dělí pejskaře na dva tábory – jedni ho vychvalují až do nebe a druzí s ním nesouhlasí nebo se ho dokonce bojí. V první řadě je třeba říct, že BARF z vašeho psíčka vlka neudělá. Krmení BARFem je dobré především v tom, že „zocelí“ trávení. Zatímco trávení chlupáče, který je celý život zvyklý na granule, je trochu lenivé, trávení psa krmeného syrovou stravou a syrovými kostmi snese a stráví mnohem více.

Syrovou stravu nemíchejte s granulemi

Mnoho pejskařů si neví příliš rady s tím, kdy začít BARFem krmit. Někdo se k němu přikloní až tehdy, když pejsek trpí nějakou potravinovou alergií, nesnášenlivostí nebo jinými obtížemi, někdo si zase myslí, že se musí vždy začít od štěněte a u staršího psa je už pozdě. Jak to tedy je? Je to podobné jako u lidí. Stejně jako si mladý člověk snáze zvykne na různé změny (i v jídelníčku), zvykne si na BARF lépe štěně nebo psí junior. Doba „zvykání“ je dvakrát kratší – zatímco u dospělého psa trvá 4 týdny, u štěněte jen 2. Naopak u starších nebo nemocných psů by měl přechod na BARF, tedy ono „zvykání“, trvat dvakrát déle. „Zvykáním“ ale nemyslíme to, že byste měli míchat syrovou stravu s granulemi! Jakmile jednou začnete s BARFem, barfujete stále a bez výjimek. „Zvykání“ spočívá pouze ve výběru surovin – volte tedy například ty, které jsou lépe stravitelné, ze začátku můžete omezovat syrové kosti a jednotlivé přísady krájejte na menší kousky.

BARF menu musí být maximálně pestré

Při krmení BARFem musíte dodržovat v podstatě dvě základní pravidla. Za prvé musíte dodržovat přibližná množství a poměry krmné dávky. Za druhé se musíte postarat o to, aby měl chlupáč svůj jídelníček co nejpestřejší. Uvědomte si, že BARF imituje jídelníček šelmy – ta sní celou svoji kořist včetně obsahu jejích vnitřností. Proto v BARFu najdete ovoce a zeleninu.

Při barfování se sice můžete řídit nějakými tabulkami. Je však třeba si uvědomit, že každý pes je originál a každý má tedy i jiné potřeby. Pokud tedy máte k dispozici nějakou tabulku, je dobré se podle ní řídit, svého psa pozorovat a po několika týdnech či měsíci nastavený jídelníček zhodnotit a upravit dle toho, jak pejsek v období pozorování prospíval.

Co se týče sestavení krmné dávky, sledujte základní živiny, tedy bílkoviny, sacharidy, tuky a dále také vitamíny a minerální látky. Bílkoviny jsou základní složkou potravy, která se v organizmu postará o růst a správnou funkci tělesných orgánů. Pro psovitou šelmu je nejlepším zdrojem bílkoviny maso. Ze sacharidů čerpá pes energii. Pokud je jich ale příliš – logicky z toho vyplývá, že je psu dodáváno více energie, než potřebuje – hafan tloustne. Zdrojem energie jsou i tuky, které nelze opomíjet ani u pejska na redukční dietě. Tuky jsou totiž nezbytné pro to, aby mohl organizmus vstřebávat vitamíny A, D, E a K. A když už je řeč o vitamínech, je třeba říct, že ty společně s minerály jsou nezbytné pro správnou funkci všech orgánů, zažívání i hormonální rovnováhu pejska.

Maso by mělo tvořit většinu psího jídelníčku

Největší část krmné dávky by měly tvořit bílkoviny, tedy maso, a to 50 až 60 %. Masem se u barfování rozumí svalovina, vnitřnosti, šlachy, tuk a kůže. Vnitřnosti ku masu by měly splňovat poměr asi 3:7. Co se týče druhů mas, tak pokud si nejste vědomi žádné potravinové alergie, můžete chlupáče krmit jakýmkoliv druhem. Bránit se nemusíte ani exotičtějším druhům, jako je pštrosí či zvěřina. Maso chlupáčovi „servírujte“ klidně ve velkých kusech. Vždyť to právě chcete – aby se naučil pořádně kousat a odvykl si od pohodlí titěrných granulí.

Do jídelníčku psa nepatří vařené kosti

Kosti by měly v krmné dávce tvořit 20 až 30 %. Nikdy nekrmte psa tepelně zpracovanými kostmi! Kosti od nedělní pečené kachny tedy nepřipadají v úvahu. Vařené, pečené nebo jinak tepelně upravené kosti mohou být pro mazlíčka nebezpečné. Teplem se totiž mění jejich struktura – kost zkřehne a při zlomení se tříští na ostré úlomky, které mohou trávicímu traktu psa ublížit. Při barfování je třeba krmit pejska kostmi obalenými masem. Proč? Je to nutné kvůli bezproblémovému trávení. Přítomnost masa totiž aktivuje trávicí enzymy.

20 až 30 % krmné dávky při barfování tvoří přílohy, tedy zelenina, ovoce a obilniny, přičemž zelenina by měla tvořit z celkového množství příloh 60 %, ovoce 30 % a obilniny 10 %. Zelenina je pro psa o něco hůře stravitelná. V přírodě ji přijímá pouze jako obsah žaludku své kořisti, kde je již částečně natrávená. Proto byste při přípravě BARF jídelníčku měli zeleninu alespoň částečně zpracovat. Minimálně ji nastrouhat nebo nakrájet na drobné kousíčky. Nejlépe je pro psy stravitelná zelenina vařená, která si ale nezachovává všechny cenné vitamíny. Proto je lepší zvolit šetrnější úpravu.

Obilniny nejsou při barfování nutné, mohou ale dodat energii u psů s vysokou fyzickou aktivitou

Někteří pejskaři se možná už dříve chytali za hlavu, když jsme zmínili obilniny. Vždyť ta nejlepší superprémiová krmiva jsou „bezobilná“. Obilné přílohy u barfování nejsou nezbytně nutné. Někteří psi mají dokonce problém s jejich trávením (pšenice a kukuřice mohou působit potravinové alergie) – těm je samozřejmě zcela nevhodné je servírovat. Některé obiloviny ale chlupáčovi mohou prospět. Například rýže dokáže docela účinně zklidnit podrážděné trávení. Obilné vločky zase dodají dostatek energie psovi s vyšším výdejem energie.

Při barfování jsou velkým tématem doplňky stravy. Pokud se pečlivě staráte o to, aby měl pejsek pestrou stravu – střídáte druhy mas i zeleninu a ovoce, není nutné, abyste to s doplňkovými vitamíny a minerály přeháněli. Pes by měl vše dostat ze své misky. Někdy jsou ale doplňky třeba. Při krmení BARFem musíte svého mazlíka bedlivě sledovat. Pokud pozorujete, že nemá tak pěknou srst jako míval, přidejte za studena lisovaný olej, nebo se podívejte po speciálním doplňku. Mnozí chlupáči také potřebují pomoct s pohybovým aparátem. Pokud se u veterináře dozvíte, že ty pejskovy klouby už nejsou, „co bývaly“, vyplatí se investovat například do hydrolyzovaného kolagenu.

Jak velká by měla být hafanova krmná dávka?

A když už jsme si to všechno řekli v procentech, nastává ideální chvíle si říct, kolik toho jídla náš hafan v misce vlastně najde. Český BARF club doporučuje, aby krmná dávka dospělého psa v normální kondici odpovídala 2 až 3 % jeho současné váhy. U psa, který potřebuje zhubnout, by měla tvořit 2 až 3 % požadované váhy (tedy pokud chcete, aby pejsek z 13 kg zhubl na 12 kg, vypočítáváte ona 2 až 3 % z 12 kg). To samé platí u hafana, který potřebuje naopak přibrat – velikost krmné dávky počítáte z požadované váhy.

Jak barfovat se štěnětem nebo psím seniorem?

Jak je to ale u štěněte a psího seniora? Štěně potřebuje krmnou dávku o velikosti 3 až 7 % předpokládané hmotnosti… teď se možná zarazíte – co je u štěněte předpokládanou hmotnosti? Při barfování se štěnětem se předpokládanou hmotností rozumí hmotnost psa za 14 dní. Informujte se u chovatele, od kterého jste štěně koupili. Řekne vám o kolik kg za 14 dní by měl pejsek přibrat. Čím je starší, tím by se měla dávka přiblížit oněm 3 % až na „dospělá“ 2 až 3 %. Psí senior si může klidně dopřávat jako dospělák v kondici. Je ale nutné, abyste ho bedlivě sledovali, tedy zejména to, zda tloustne nebo hubne.

Tipy na závěr:

1. Maso z obchodů by mělo být kontrolované, a tudíž nezávadné, ale jistota je jistota.

2. Maso rozmrazujte zvolna v ledničce.

3. Všechno syrové maso je vhodné přemrazit!