Jack Russell teriér

Jack Russell teriér je nebojácný pejsek s vlastním názorem a laskavým srdcem. Při důsledném výcviku se z něj stane oddaný člen rodiny, který vás nikdy nepřestane vyvádět z údivu svojí hravostí a čilostí. 

Základní charakteristika

Hledáte líného gaučáka? Tak to budete muset hledat dál. Jack Russell teriér totiž rozhodně není lenoch a do gaučáka má také daleko. Je to velmi aktivní, čilý a hbitý pejsek. Dá se říci, že nad jeho mrštností nebudete vycházet z údivu. Když ho nezabavíte, zabaví se sám a věřte, že jeho představa o zábavě se nemusí shodovat s tou vaší, neboť může klidně zahrnovat prokousané čalounění a koberec.

Jackové jsou takoví malí bojovníci, kteří se hned tak něčeho nezaleknou. Jsou nebojácní a také až překvapivě samostatní – ne, že by byli rádi sami, to vůbec ne – rozhodně to nejsou pejskové, které byste mohli chovat ve venkovním kotci. Ale docela rádi se sami rozhodují o tom, co budou dělat. Potřebují proto důslednou výchovu, aby svému pánovi za chvíli neskákali po hlavě. Vůbec se ale Jacků nebojte. Dobře vychovaný Jack je skvělý společník a věrný a laskavý člen rodiny, který vás nikdy nepřestane bavit svými kousky.Nabízí se otázka, jak to má Jack s ostatními zvířaty, lidmi a třeba dětmi. Odpověď není až tak jednoznačná. Děti mu obecně nevadí, ale záleží na tom, jak k němu přistupují. Pokud si pořizujete Jacka a máte děti, rozhodně je naučte se k pejskovi správně chovat. Když to uděláte, stanou se z Jacka a vašich dětí nerozluční kamarádi. Jack je bude milovat za to, že si s ním budou hrát, a děti nikdy neomrzí jeho hravost. Se zvířaty může mít Jack vztah o něco komplikovanější. Přeci jen je to od přírody lovec – norník. Z toho plyne, že drobné hlodavce, drůbež, ale i třeba kočky považuje za svoji kořist. Řešením je pouze důsledná socializace ve štěněcím věku. Pokud se v tomto období naučí s ostatními zvířaty pravidelně stýkat, neměl by mít později problém. Nechávat ho s nimi zcela bez dozoru se ale také nedoporučuje. Co se týče Jackovy aktivity, je to skutečně velmi aktivní pejsek, který ke svému životnímu štěstí potřebuje dostatek pohybu. Pokud sami holdujete aktivnímu životnímu stylu, stane se pro vás Jack skvělým parťákem. Nebojácně se pustí do všeho, na co mu stačí síly. Zvládá lovecký výcvik, sportovní kynologii, agility, coursing, canicross, obedience, flyball, dokonce i dogdancing. Jednoduše řečeno – Jackové jsou velmi univerzální chlupáči. Nebudou se na vás ale ani zlobit, když s nimi budete žít zcela běžný život bez závodění na profesionální úrovni. Vystačí si i se dvěma procházkami denně a dostatkem zábavných her. Jen to zkrátka nejsou gaučáci, kteří by si lehli a celý večer se s vámi dívali na televizi.

Vzhled

Jack Russell teriér je menší až střední pejsek měřící v kohoutku 25 až 30 cm. Co se týče hmotnosti platí, že na 5 cm kohoutkové výšky by měl vážit 1 kg. Menší Jack o výšce 25 cm by měl tedy vážit 5 kg. Na první pohled vás na Jackovi upoutají jeho bystré tmavé oči mandlového tvaru dominující elegantně nesené hlavě. Co se týče srsti, může být trojího typu: hladká, broken nebo hrubá (o tom ale později). Zbarvení je celobílé nebo bílé s černými, tříslovými či hnědými znaky. Bílá barva musí ale převládat.

Historie

Jack Russell teriér získal své jméno po anglickém reverendovi Johnu Russellovi, který ho na konci 19. století vyšlechtil. V Anglii byla v minulosti šlechtěna celá řada plemen. Britové si potrpěli jak na plemena společenská, tak na ovčácká, a samozřejmě i lovecká. Lov na lišku měl velkou tradici. Jack Russell sice nevypadá jako typický lovecký pes, ale věřte, že jím byl. Zatímco k tradičnímu lovu na lišku byli využívaní zejména foxteriéři, pokud liška zalezla do nory, bylo třeba psa s kratšími končetinami. A tak se kynologové pustili do šlechtění takového psa. Prvním Jackem Russellem teriérem byla celobílá fenka Trump, kterou vlastnil právě výše zmiňovaný reverend John Russell. Plemeno se nakonec rozdělilo na dvě varianty, jejichž rozdíl je ve výšce, proporcích a mírně i v povaze. Zatímco my se tady bavíme o Jacku Russellovi, jeho „vyšší“ variantou je Parson Russell teriér. Obě plemena jsou dodnes využívána k lovu krys na hospodářstvích.

Výcvik a péče

Jack Russell teriér patří mezi velmi inteligentní a učenlivá plemena. Snad i ta jeho vysoká inteligence stojí za tím, že se mu v té jeho hlavičce občas zrodí nějaká ta lotrovina. Je to pes nebojácný a sebevědomý, nemá problém se rozhodovat sám. Právě proto potřebuje páníčka, který nezanedbá jeho výchovu a výcvik. Pokud Jackovi necháte příliš volnosti, přeroste vám přes hlavu. Klíčová je důslednost. Musíte mu ukázat, že to, co po něm chcete, je i pro něj nejvýhodnější. Pozor – když Jack Russell teriér chce, dokáže být i docela tvrdohlavý. To pramení z jeho prapůvodního využití. Norníci se při norování nemohli spolehnout na to, že uslyší povely pána, musely se umět sami rozhodnout – a to Jack umí.Není třeba se ale ničeho bát. Tím, že je Jack Russell teriér velmi inteligentní, je i učenlivý a s poslušností nemá až takový problém. Výcvik zvládnou i začátečníci. Chce to jen trochu času a důslednosti. Každému novopečenému majiteli Jacka Russella teriéra se rozhodně vyplatí navštěvovat cvičák.Co se týče péče, není Jack Russell teriér příliš náročný. Péče se liší dle typu srsti. Existují tři – hladká, broken a hrubá. Hladká srst je nenáročná, postačí pravidelné kartáčování třeba speciální kartáčovací rukavicí. Hrubosrstí Jackové se musí zhruba čtyřikrát ročně nechat trimovat. Mezistupeň mezi hladkou a hrubou srstí představuje typ „broken“, který se rovněž trimuje, ale jen cca dvakrát ročně.

Krmení

Jacka Russella teriéra se doporučuje krmit dvakrát denně kvalitním suchým krmivem. Jeho druh závisí samozřejmě na věku psa a na úrovni jeho aktivity. Pro štěně vybírejte speciální krmivo pro štěňata malých plemen. Pozor – Jack Russell si rád zamlsá. Zvláště kastrovaní psi a fenky mohou mít sklony k tloustnutí. Hlídejte linii svého mazlíčka a popřípadě upravte krmnou dávku, nebo změňte druh krmiva, pokud vidíte, že mazlík přibírá na váze.

Zdraví

Jedná se o poměrně zdravé plemeno. Štěňata bývají zpravidla prohlížena kvůli možným dědičným chorobám (zeptejte se, zda štěně takové vyšetření má – není to povinnost chovatele, ale taková informace se hodí, ne?), podstupují vyšetření na luxaci patel, dědičné oční vady a hluchotu, testy na primární luxaci oční čočky, spinocerebelární ataxii. Pokud si však kupujete štěně s PP z registrovaného chovu, je velmi nízká, takřka nulová, pravděpodobnost, že by na nějaké takové postižení trpělo. U Jacků se také mohou projevit poruchy imunity spojené s potravinovou či kožní alergií.

Pozor na napodobeniny!

Jack Russell je v současné době velmi módní plemeno. Společně s mopsy a francouzskými buldočky doslova okupuje sociální sítě. To by samozřejmě samo o sobě nebylo vůbec nic špatného. Bohužel popularita si vyžádala svoji daň a prodávat své „čistokrevné Jacky Russelly“ se snaží i množitelé. Tito prodejci, lidé, kterým nejde o psy, jejich zdraví a povahu, ale jen o peníze z prodeje, často prodávají jen „napodobeniny“ nesplňující plemenné standardy. Za pejska z množírny sice možná v prvopočátku zaplatíte nižší cenu, ale nikdy nemáte jistotu o tom, že bude splňovat povahové rysy, které se s daným plemenem váží, jako dospělý tak možná ani nebude vypadat, a v nejhorším případě to bude i chlupáč se značně podlomeným zdravím.