Welsh Corgi Pembroke

Ač není Corgi na pohled žádný velký hafan, je to překvapivě ovčácký pes šlechtěný k nahánění stád! V současnosti je však nejznámější tím, že učaroval i britské královně.

Základní charakteristika
 
Welsh Corgi Pembroke je pejsek, který se nezdá! Ač na první pohled působí jako takový zavalitý lenoch, je to hafan, který vás nenechá posedět. Je velmi aktivní, čilý, hbitý a na svůj vzhled neuvěřitelně rychlý. Na krátkých nožkách se pohybuje s překvapivou lehkostí. I proto je vhodným pejskem na agility trénink, který ho už kvůli tomu, že sám vyžaduje časté zaměstnání a zabavení, skutečně baví a má z něj radost.
 
Corgi je pes společenský, smělý a neohrožený! Jako by se nikdy a ničeho nebál. Pustí se s vámi do každého dobrodružství a z ničeho nebude nervózní. Nejraději tráví čas ve společnosti „svých“ lidí. Svému pánovi i celé rodině je zcela oddaný. Rozumí si skvěle s dětmi. Problém mu nedělá ani soužití s ostatními zvířaty, pokud je na ně zvyklý od štěněcího věku. Jelikož se jedná o plemeno společenské, nerad tráví čas sám. Není tedy vhodný pro chov ve venkovním kotci.
 
Corgi je velmi temperamentní a jeho vysoká inteligence se projevuje i v jistém „smyslu pro humor“. Někteří majitelé mohou dokonce nabýt dojmu, že si domů pořídili trochu škodolibého mazlíka, který zkouší, co vydrží. Lze ho ale velmi snadno naučit všemu, co od něj jeho pán chce, a všechny vylomeniny pejska odnaučit.
 
Vzhled
 
Corgiho si zamilujete na první pohled! Je totiž skutečně k zulíbání. Menšímu robustnímu tělu na krátkých nožkách dominuje liščí hlava s velmi inteligentním a chápavým výrazem. Když se mu podíváte do očí, máte pocit, že vám rozumí. Na hlavě má vzpřímené středně dlouhé uší.
 
Tělo mu kryje rovná středně dlouhá srst s hustou podsadou. V sobě línání je třeba ho denně vyčesávat. Nejčastěji má Corgi zbarvení červené, sobolí či jelení. Najdou se ale i pejsci černí s pálením a bílými znaky na končetinách, hrudi a krku.
 
Historie
 
Welsh Corgi Pembroke má jako plemeno poměrně dlouhou historii. Teorie o jeho původu se různí. První písemné zmínky pocházejí již z 10. století našeho letopočtu. Jak již název napovídá, je Corgi doma ve Walesu. „Corgi“ by se dalo z waleštiny volně přeložit jako „zakrslý pes“. Nejdříve byl využíván k hlídání, později k pasení stád. Začaly se vymezovat dvě varianty plemene – Pembroke, o kterém je teď řeč, a Cardigan. V roce 1934 byly uznány jako dvě samostatná plemena.
 
V dnešní době je Corgi znám především jako zamilované plemeno britské královny Alžběty II., která svého prvního Corgiho dostala už ve třech letech! Od té doby odchovala již několik generací. Pokud jí to královské povinnosti dovolí, nejraději se o své chlupáče stará sama.
 
Výcvik a péče
 
Výcvik Corgiho je v zásadě nenáročný. Corgi je aktivní a učení je pro něj zábava. Jak bude níže zmíněno, je to nadšený jedlík, a proto ho lze (v omezené míře) při výcviku motivovat zdravým pamlskem. Je velice chytrý, a proto se naučí vnímat váš hlas, jeho tón, mimiku vašeho obličeje a porozumí i gestům. Rád s vámi bude aktivně trávit čas i při některých psí sportech. Nemusíte být ale právě vrcholoví sportovci, abyste mu stačili. Corgimu postačí pořádné procházky nebo lehký canicross. Má ovčácké geny, takže pokud ho chcete vycvičit k pasení stáda, jen do toho!
 
Welsh Corgi Pembroke nevyžaduje žádnou zvláštní péči. O srst se není kromě občasného pročísnutí třeba příliš starat. Jen v období línání je třeba pejska vyčesávat denně. Srsti Corgiho neškodí déšť, ani sníh. Stejně jako u ostatních pejsků se doporučuje pravidelná ústní hygiena a zastřihávání drápků.
 
Krmení
 
Welsh Corgi Pembroke má skvělý apetit. Někteří pejsci tohoto plemene by jedli nejraději pořád – na to je třeba dávat pozor a hlídat krmnou dávku. Corgiho, stejně jako každého jiného pejska, nesmí jeho chovatel překrmovat a přehánět to s pamlsky. Corgi klame tělem. Ač nepůsobí právě atleticky, potřebuje pravidelný pohyb a ne málo! Pokud mu ho jako jeho pánové nedopřejete, může váš rozkošný mazlíček začít tloustnout.
 
Zdraví
 
Welsh Corgi Pembroke se obecně těší velmi dobrému zdraví! I tak jsou ale veterinární kontroly nutností. I u tohoto plemene se totiž mohou vyskytovat dědičné choroby – u Corgi jde konkrétně o dysplazii kyčelního a loketního kloubu, degenerativní myelopatii, von Willebradovu chorobu či oční vady. To však neznamená, že tyto choroby pejska musí postihnout. Jen je třeba zdraví svého mazlíka pozorovat.