Welsh Terrier

Velšteriéři jsou za každých okolností skvěle naladění houževnatí pejsci. Nejsou tak vznětliví jako ostatní teriéři, zato jsou přátelští, neagresivní, odvážní a neskutečně zvídaví! S nadsázkou se dá říct, že žádný plot pro něj není dost vysoký.

Základní charakteristika

Velšteriér je téměř vždy dobře naladěný. Je velmi kamarádský, srdečný a bystrý. Je klidnější a vyrovnanější než ostatní teriéři – není ani až tak vznětlivý. Za staletí, po která žil po boku člověka (viz historii plemene), se jeho povaha utvářela a přizpůsobovala jeho životnímu stylu. Žil při staveních, kde hubil hlodavce, ale také byl bráván na lov. Uplatnil se při lovu kachen, koroptví, ale i při norování lišek nebo kun.

Ač byl velšteriér šlechtěn jako ostřílený a otužilý lovec, který se hned tak něčeho nezalekne, je to mazlík, který touží trávit co nejvíce času se svojí rodinou. Pokud děti poučíte, jak se k pejskovi správně chovat, vytvoří si s velšteriérem opravdu krásný vztah. Velšteriér je však dost neohrožený a nebojí se jasně vyjádřit, že se mu něco nelíbí. Zvláště mladší děti by měly být se psem vždy pod dohledem, kdyby náhodou udělaly něco, co velšteriérovi nebude zrovna po chuti.

S ostatními zvířaty to má velšteriér dost komplikované. Na ostatní psy, popřípadě kočky, si může zvyknout, ale je třeba ho ve štěněcím věku dostatečně socializovat – zvykat na styk s ostatními psy a kočkami. I přes důslednou socializaci to ale s kočkami nemusí být vždy láska na 100 %. Není vyloučené, že si zvykne jen na jednu kočku – v nejlepším případě tu vaši – a po ostatních bude startovat. Bohužel jiná drobnější zvířata, zejména hlodavci, budou pro velšteriéra představovat vždy lákavou kořist. I když to není zrovna agresor, svým přirozeným pudům nedokáže poručit.

Je to velmi aktivní pes šlechtěný k lovu. Pokud si ho za tímto účelem nepořizujete, musíte se mu postarat o náhradní program. Energii si rád a ochotně vybije například při psích sportech, třeba při výcviku agility, flyball, frisbee. Ale klidně si s vámi vyrazí jen na dlouhou procházku. Nebo až si půjdete zaběhat, tak půjde s vámi. Klidně se naučí běhat i při kole. Ač je to pes velmi aktivní, bude rád i za pěkné místečko před krbem. Je to pes do nepohody.

Nenechte se ale zmást. Nechceme říct, že to budete mít s velšteriérem vždycky lehké. Stejně jako ostatní teriéři i on dokáže být pěkně tvrdohlavý. Už od samého začátku společného soužití mu musíte dát najevo, kdo je v domácnosti pánem, a věnovat se důslednému výcviku.

Sdílet domácnost s velšteriérem vás nikdy nepřestane bavit. Každý den je díky tomuto veselému pejskovi jiný. Velšteriér je také podobně jako ostatní teriéři rošťáckým šprýmařem. To poznáte zejména tehdy, pokud rádi zahradničíte. Možná bude velšteriér na oko předstírat, že vám pomáhá se sázením cibulek, jakmile se ale otočíte, energicky je všechny zase vyhrabe. Zahrádkáři chovající velšteriéry se také podivují nad tím, jak je možné, že jejich chlupáči vždy bezpečně poznají, která rajčata jsou zralá, ještě dřív, než to ví oni sami.

Vzhled

Velšteriér byl šlechtěn tak, aby byl silný a vytrvalý, na rychlost běhu takový důraz kladen nebyl – proto velšteriér vyniká kompaktní stavbou těla. Pokud bychom velšteriéra a ostatní teriéry přirovnali ke koním, velšteriér by byl pracovní valach a třeba takový foxteriér by byl dostihový kůň. Co se týče kohoutkové výšky, plemenný standard uvádí jen to, že nesmí přesáhnout 39 cm.

Pro velšteriéry je naprosto typická jejich hrubá srst, která je jako dělaná do deštivého velšského počasí. Odolává povětrnostním vlivům i vodě – což je užitečné při lovu kachen.

Historie

Ačkoliv na první pohled působí jako menší verze erdelteriéra, není to v žádném případě tak. Velšteriér je dokonce plemenem původnějším. Jako potomek staroanglických black and tan teriérů je jedním z nejstarších teriérů vůbec. Jak už bylo naznačeno, velšteriér jako plemeno pochází z Velké Británie, kde se vyskytoval již v době před římskou invazí. Má za sebou dlouhou pracovní historii. Byl šlechtěn pro lov lišek, jezevců a rovněž vyder. Vždyť k lovu je ve Velké Británii využíván dodnes.

Výcvik a péče

Výcvik velšteriéra není nejjednodušší. Vyžaduje trpělivost a důslednost. Skutečným oříškem je totiž udržet velšteriérovu pozornost. Jako čilý a energický pejsek šlechtěný k lovu potřebuje stále nové podněty. Příliš dlouhý a jednotvárný výcvik není nic pro něj.

Stejně jako ostatní norníci i velšteriér je poměrně samostatným hafanem, který se bez okolků rozhoduje sám. Pokud se mu nedostane důsledného výcviku, poradí si rovněž sám. Není to však pes nezvladatelný. Potřebuje jen přirozenou autoritu.

Pozor! Velšteriéři jsou nesmírně zvídaví! To je také důvod, proč byste je nikdy neměli pouštět z vodítka ve městě. Pokud je něco zaujme, jsou schopni za tím běžet a nehledět na provoz na silnici. Jestli si plánujete velšteriéra pořídit a máte dům se zahradou, naprostou nutností je bytelný plot.

Co se týče péče o srst, je nutné pravidelné kartáčování a trimování (asi dvakrát ročně).

Krmení

Stejně jako ostatním pejskům i pro velšteriéra doporučujeme kvalitní suché krmivo, jehož typ a krmnou dávku je třeba přizpůsobit životnímu stádiu psa a jeho fyzické aktivitě. Velšteriéři bývají velmi aktivní a energičtí. Pokud se s mazlíkem věnujete některému z psích sportů, klidně můžete vybírat z krmiv energeticky bohatších.

Zdraví

Velšteriéři rozhodně nejsou z cukru. Jen tak něco je nerozhází. Jsou odolní a houževnatí. I staří psi vynikají mimořádným elánem. Co se týče nemocí, může se u nich v menší míře vyskytovat onemocnění ledvin, dysplazie kyčelního kloubu, loketní dysplazie, epilepsie, glaukom či alergie.