Chodský pes

Naše republika příliš vlastních vyšlechtěných plemen nemá, ale těch pár českých plemen stojí po všech ohledech za to. Chodský pes je to nejlepší z ovčáků v kombinaci ideální pro rodinu. Je všestranně využitelný a ne nadarmo byla jeho hlava dlouho ve znaku skautů. Je to miláček k dětem a hrdý ochránce plný neutuchající síly a nadšený parťák pro každý sport.

Původ

Historie plemene sahá do hluboké minulosti a není v ní nouze o zajímavé okamžiky. První zmínky pocházejí již ze 13. století, kdy plnil účely hlídače hranic spolu s pohraničáři. Byli často zobrazování na mnoha vyobrazeních a později i fotografiích. Využíváni byli také ke stopování a pastevectví. Paradoxně se zánikem hranic téměř vyhynuli a zmizeli z lidského povědomí. Posledních pár přeživších jedinců pak vzkřísil a oživil Jan Findejs, který začal v roce 1985 se šlechtěním a dostal plemeno zpět až na dnešní úroveň. Fenka Bessy a pes Dixi a Blesk se stali  zakladateli nové vlny starého plemene Chodský pes.

Povaha

Pro potřeby hlídače hranic bylo toto plemeno vedeno k houževnatosti a odolnosti a zároveň snadné ovladatelnosti. Je temperamentní a živý, ale učenlivý. Často je využíván také jako pes asistenční nebo záchranářský. Svou rodinu vždy miluje a to tak, že v případě ohrožení ji dokáže i do krve bránit. Jeho významným plusem je nulová nevraživost vůči ostatním psům, v podstatě jej nezajímají, ale snese se s kdejakým dalším psem.

Pro svou lásku k majiteli také ochotně přijme jakékoliv prostředí, z ovčáckých plemen je tedy i vzrůstem nejvhodnějším do bytu, jinak díky husté srsti s hustou podsadou a nadšení z pohybu uvítá klidně i zahradu, kde však bude dlouhodobě bez kontaktu s člověkem trochu strádat - proto se také nehodí jako strážní pes k objektům, kde je psovi věnován nedostatek pozornosti.

Velkou roli při jeho výcviku hraje důslednost a pozitivní motivace spojená s pochvalou, je to dušička něžná a citlivá a dril a hrubé kárání jej ve výcviku nikam neposunou. Nic se nemá přehánět. Přesto je ideálním psem pro začátečníky kynology.

Nejhůře snáší samotu a odloučenost od rodiny.

Charakteristické rysy

Charakteristická pro chodského psa je jeho láska ke své „smečce.“ Také dlouhá a huňatá srst. Toto plemeno líná jen jednou za zhruba 8 měsíců, kdy během týdne kompletně přesrstí. Jeho srst tedy není nijak extrémně náročná na úpravu a vyžaduje jen občasné vyčesání. Je také neobyčejně odolný - snáší dobře i nepohodu počasí, pokud má přístřešek či boudu, kam se může schovat. Netrpí v podstatě vyloženě na žádné dědičné nemoci, byl vyšlechtěn za účelem kvalitního zdraví a co nejdelšího soužití se svým pánem. V posledních letech klub chovatelů tohoto plemene ustanovil povinné vyšetření na displazii kyčelních kloubů. Každý pes, který má být uchovněn, musí také úspěšně absolvovat bonitaci.

Při koupi tohoto plemene vždy pečlivě vybírejte pouze z oficiálních chovatelských stanic a ověřte si rodiče daného vrhu.

Vzhled

Od ostatních ovčáků se odlišuje černou srstí s rezavými znaky a hustou hřívou na krku, což je jediná barevná přípustná kombinace. Tělo je o trochu delší než vyšší. Uši má vždy vzpřímené, menší a osrstěné, má menší a štíhlou hlavu s krátkým, černým čumákem, šíje je klenutá, dlouhá, hruď hluboká, packy mohutné a dobře stavěné s černými polštařky. Ocas má bohatě osrstěný, stejně jako zadní strany stehen. Srst má místy délku chlupu až 12 cm.

Krmení

Přes svou vysokou zdravotní a kondiční odolnost jistě ocení kvalitní krmivo, zejména v období růstu a vývinu. Také uvítá doplňky stravy na srst a kloubní výživu.