Irský vlkodav

Irský vlkodav může nahánět na první pohled hrůzu, to je však jen klamný dojem. Je to milující a laskavý psí společník s něžným srdcem, který je svému pánovi a celé rodině až neskutečně oddaný a věrný.

Základní charakteristika
 
Pokud hledáte psa skutečně impozantního vzhledu, může být irský vlkodav tím pravým! Schválně uvádíme, že „může“. Vzhled totiž není vše, a ač je nepochybně tím prvním, co každého na irském vlkodavovi zaujme, je tento pes především úžasnou osobností. Zamilujete si ho pro jeho citlivé a něžné srdce. Svému pánovi i celé rodině je vlkodav až neskutečně oddaný. Vyniká mírnou a klidnou povahou, rozhodně není agresivní. K dětem je citlivý – děti ale seznamte s tím, jak se ke psu chovat. Pozor ale na interakci s menšími zvířaty – ve vlkodavovi se mohou probudit lovecké pudy.
 
Vzhled
 
Irský vlkodav vyniká především majestátním vzhledem a ohromnou velikostí. Jeho tělo je silně osvalené, přesto však působí velmi elegantně. Je až neuvěřitelné, s jakou lehkostí a grácií se vlkodav při své velikosti pohybuje. Hlavu a krk nese vysoko, ocas pozvednutý.
 
Celé tělo kryje hrubá a tvrdá srst, která je zvláště nad očima a na spodní čelisti velmi hrubá. Tato srst chrání vlkodava před nepříznivým počasím. Lze ho proto chovat venku v kotci, kde má k dispozici zateplenou boudu. Protože je to však plemeno společenské, měl by být kotec umístěn tak, aby měl pes stále kontakt se „svými“ lidmi. Mnohem šťastnější bude však v domě, kde bude mít svoji rodinu stále na očích, s možností výběhu na velkou zahradu.
 
Historie
 
Irští vlkodavové mají svoji velmi dlouhou a skutečně zajímavou historii. Jejich domovinou, jak již jméno plemene napovídá, je a bylo Irsko. Právě v Irsku křížili Keltové již 400 let před naším letopočtem dogovité psy s chrty z Egypta, aby vyšlechtili psy schopné dostát při lovu tempu koně a zároveň psy silné, houževnaté a schopné přežít i v drsných klimatických podmínkách. Keltové chovali psi, kteří byli nejdříve jak hladkosrstí, tak hrubosrstí. Vlivem drsných klimatických podmínek smaragdového ostrova ale postupně převládali chrti drsnosrstí. Psi doprovázeli Kelty i na válečných výpravách, kde vzbuzovali respekt i na straně nepřátel. O těchto speciálních irských chrtech se zmiňoval již v písemných záznamech římský konzul v roce 391 našeho letopočtu.
 
Postupně se irští vlkodavové rozšířili po celé Evropě. Díky svému majestátnímu a úžasnému vzhledu byli po párech posílání jako luxusní dárky na nejrůznější evropské dvory.
 
Od 15. století se těmto „drsnosrstým chrtům“ již začalo říkat vlkodavové. Důvod byl prostý. Kromě toho, že byli irští vlkodavové využíváni při lovech vysoké zvěře, sloužili místním sedlákům k lovu vlků. Tím, jak ale vlků ubývalo, postupně opadal zájem i o vlkodavy.
 
Toto jedinečné plemeno bylo vzkříšeno až koncem 19. století, kdy se irský vlkodav stal jakýmsi symbolem irské kultury a keltského dědictví.
 
Výcvik a péče
 
Co se týče péče o irského vlkodava, je třeba dbát na jeho zdravý růst. Tento pes nejvíce roste zhruba mezi 4. a 7. měsícem, poté se růst zpomaluje. Pes plně dospívá ve třech letech, fena o rok dříve. Chovatel vlkodava musí dbát na to, aby růst nebyl uspěchán – což je skutečně možné ovlivnit volbou správné a vyvážené stravy – viz níže. Srst vlkodava není na péči nijak náročná, stačí ji jednou za dva až tři dny počesat a trimovat dle potřeby.
 
Při výcviku je nutné především psa včas socializovat, dávat na něj pozor při styku s menšími zvířaty a snažit se potlačit jeho lovecké pudy (pokud ho samozřejmě pro tyto účely nechováte). S výchovou a výcvikem je nutné začít již ve štěněcím věku, pozdější výcvik může být komplikovaný. Nevychovaný vlkodav může být velmi paličatý. S důsledným vedením se z něj však naopak stává dokonalý společník a kamarád „do nepohody“.

Dá se vycvičit takřka k čemukoliv. Nemá však tak bystré reakce jako třeba ovčáčtí psi. Vhodným psím sportem pro vlkodava je coursing. Zvládá i agility pro velká plemena.
 
Krmení
 
Jako pro všechna velká a obří plemena je i pro vlkodava klíčová kvalitní a vyvážená strava. Už při koupi štěněte vlkodava počítejte s tím, že vás jeho zdravý jídelníček bude něco stát! Správná výživa je důležitá zejména ve štěněcím věku. Štěňata obřích plemen mají v době růstu úplně jiné požadavky na jídelníček než štěňata ostatních plemen. Krmivo pro štěňata obřích plemen je zpravidla nízkokalorické, aby se zabránilo příliš rychlému růstu. Krmnou dávku je vhodné rozdělit do více denních jídel. Kdybyste štěně vlkodava překrmovali, mohlo by dojít k nadměrnému zatěžování kloubů a v důsledku toho k ortopedickým problémům psa.
 
V souvislosti s krmením je třeba upozornit na to, že ač irský vlkodav potřebuje pohyb, neměl by běhat před a po jídle, aby nedošlo k přetočení žaludku. S pohybem je třeba postupovat opatrně právě i u již výše zmíněných štěňat. Štěňata vlkodava se nesmí přetěžovat, aby se jim správně vyvinuly kosti. Než dospějí, neměly by vůbec běhat po schodech ani po tvrdém povrchu.
 
Zdraví
 
Irský vlkodav není na nemoci nijak zvlášť náchylný, jako každé plemeno má ale i on „své“. Největším strašákem chovatelů vlkodavů je rakovina, onemocnění srdce, torze žaludku, dysplazie kyčelního a loketního kloubu. Vlkodav je také náchylnější k infekcím. Může být citlivý na anestezii a některé léky.