6 tipů na co si dát pozor při výběru štěněte

Vybíráte štěně? Bojíte se, že narazíte na podvodníka z množírny či překupníka? To riziko tu samozřejmě je, ale stačí se řídit několika pravidly a nového chlupatého člena rodiny najdete bez problémů.
 
Ať už jste se pro nového – čtyřnohého a chlupatého – člena rodiny rozhodli zcela spontánně, nebo jste doma dlouho debatovali, zvažovali pro a proti, nakonec jste se rozhodli, že si pořídíte štěně. Věřte, že vám toto rozhodnutí navždy změní život! Proto i ti, kteří se sami označují za spíše impulzivní osobnosti jednající na základě aktuálních pocitů, by si měli dát alespoň chvilku na rozmyšlenou. Štěně se stane rovnocenným členem rodiny. Při jeho výběru si budete muset dát pozor hned na několik věcí!

Plemeno vám o psu napoví, ale nemůžete se na to 100% spolehnout

Začněte u sebe! Pes se stane vaším přítelem, členem rodiny – musí k vám prostě sednout. Nedá se samozřejmě říci, že by charakter psa nutně souvisel s jeho plemenem, ale je to takové vodítko. Třeba pokud víte, že nebudete mít čas na velmi cílevědomý výcvik a nepatříte zrovna k těm, kteří by dokázali vést zvíře pevnou rukou, asi pro vás nebude nejvhodnější vybírat z plemen, která potřebují tvrdý výcvik. Při výběru plemene psa se sami zeptejte na několik otázek: Kolik budete mít na psa času? Máte malé děti? Hledáte hlídacího psa? Jak moc jste sami aktivní? Hledáte líného gaučáka nebo psa na túry? Samozřejmě i ze svého okolí nejspíš znáte tucet příkladů, kdy se pes zcela vymkl charakteru svého plemene – máte třeba kamaráda, který má doma psa tzv. „bojového“ plemene, ale zrovna u tohoto mazlivého dobráka se o žádné „bojovosti“ rozhodně mluvit nedá. Jasně. Každý pes má svoji osobnost, ale plemeno vám prostě může napovědět.

S plemenem se o psu dozvíte ale mnohem více než předpokládaný charakter a temperament. Zkuste si vybrat pár plemen a najít si je na seznamu Českomoravské kynologické unie – www.cmku.cz. Nejen, že se zde dozvíte, jak psi daného plemene vypadají, dozvíte se i něco z historie a třeba i typické nemoci.

Při koupi štěněte můžete narazit na překupníky i majitele množírny

Ale teď přejděme rovnou k tomu, proč jste se asi do toho článku začetli. Ke koupi psa každý přistupuje jinak – někdo projede inzeráty v novinách a na internetu, někdo si najde přímo chovné stanice… Při každé koupi štěněte ale na vás čekají nástrahy. Rozhodně se tedy při výběru nerozhodujte unáhleně. Vždy si nechte ukázat prostředí, z něhož pes pochází, v nejlepším případě je žádoucí vidět i oba rodiče. Rozhodně se s prodejcem psa nescházejte někde na parkovišti nebo jiném neosobním místě. Zázemí, v němž se pes narodil, je klíčové. To je ale jen úplný základ toho, jak by měla koupě štěněte vypadat.
 
Jeďte za štěnětem přímo do chovné stanice – prohlédněte si jeho zázemí i ostatní štěňata
 
V ideálním případě by měl výběr psa vypadat asi takto – štěňátko si vyberete, v chovné stanici si ho zamluvíte, a než bude k odběru, tak ho během této doby ještě jednou či dvakrát navštívíte. Snadno tak sami na vlastní oči zjistíte, jak pejsek rychle roste (všímejte si, jestli roste stejně jako jeho sourozenci), jak je čilý, aktivní, jestli je plachý nebo naopak společenský. Věřte, že už u štěněte poznáte mnohé. Zbystřete, pokud narazíte na cokoliv podezřelého – vycouvejte, pokud si všimnete, že je štěně nepřirozeně apatické, vyhublé, bojácné… Zdravé štěně by mělo mít lesklou srst bez lysin, čisté uši, jasné oči, nemělo by být hubené, špinavé, nemělo by se zuřivě drbat.
 

Chování ve skupině štěňat prozradí mnohé o povaze každého pejska

Sice jsme v úvodu říkali, jak je důležité si vybrat vhodné plemeno, ale i v rámci jednoho plemene existují velké rozdíly. I proto je důležité poznat štěně v domácím prostředí a mezi ostatními štěňaty. Sledujte všechna štěňata spolu – jak si hrají, jak žerou, jak reagují. Ve skupině ostatních štěňat snadno rozeznáte základní povahové rysy každého z nich. Pamatujte, že povahu pejska výcvikem nezměníte. Pouze ji můžete pomoct jen rozvinout, nebo potlačit. Vybírejte proto pejska, který vám svojí povahou a temperamentem sedí.
 
Pokud jste si svého favorita mezi štěňaty ještě nevybrali a nejste si jistí, jaké chlupaté mládě je pro vás to pravé, doporučuje se následující: Sedněte si ke štěňatům a způsobte nějaký nečekaný ruch – tleskněte, pískněte… je to na vás. Některá štěňata se leknou a utečou, jiná budou zvědavé čekat, co se bude dít, a některá se k vám dokonce rozeběhnou a budou chtít zjistit, co bylo původcem onoho zvuku. Z lekavých chlupáčů vyrostou obvykle jemní úzkostlivější pejskové vyžadující něžnou a laskavou péči, druzí zmínění mazlíci – ano, ti zvědavci, co čekají, co přijde – jsou obvykle vyrovnaní hafani se zdravým sebevědomím, ale bez potřeby stát se vůdcem. Pejskové, kteří se hned za nečekaným podnětem vrhnou a začnou zkoumat, jsou rození zvědavci, kterým nikdy nic neunikne. Takoví pejskové obvykle potřebují výcvik, abyste nakonec nezjistili, že vůdcem vaší domácí smečky je právě pes.
 

Smlouvu za každou cenu!

Ať už kupujete štěně s průkazem původu nebo „voříška“, chtějte smlouvu. Smlouvu můžete uzavřít s kýmkoliv. Rozhodně neplatí, že by ji mohli sepsat jen chovatelé s chovnou stanicí. Až vám někdo řekne, že „se chovem nezabývá, a tudíž vám smlouvu nedá“, je to přinejmenším podezřelé. Smlouva musí obsahovat údaje o prodávajícím. Dále by v ní mělo být co nejpřesněji specifikované štěně. V nejlepším případě byste si měli kupovat štěně již očipované a proočkovné. Pokud pes čip ještě nemá, chtějte, aby byly ve smlouvě uvedeny jasné identifikační znaky – prodejce by se mohl v opačném případě jinak snadno „zbavit“ štěněte, které je třeba nemocné.
 

Nespoléhejte se na tvrzení prodejce, že je štěně zdravé

Nezapomeňte chtít i očkovací průkaz, popřípadě i kontakt na veterináře, u kterého chovatel se štěňátkem byl. Nespoléhejte se na to, že vás ujistí, že je chlupáč „naprosto v pořádku“. Bez důkazu vám to může říct úplně každý.
 
Když máte štěně doma, nenechte se unést euforií z malého chlupatého tvorečka. Zajděte s ním k veterináři. Odborník mnohem lépe než vy posoudí, zda je štěně skutečně fit a v kondici. Podle zubů zhodnotí, zda odpovídá ve smlouvě deklarovaný věk, přesvědčí se, zda štěně zdravě roste, zda není podvyživené, nemá nějakou vadu. Kdyby zjistil nesrovnalost, kontaktujte chovatele, od kterého jste mazlíka koupili. V tomto okamžiku oceníte to, že jste trvali na smlouvě. Můžete se dohodnout na úhradě léčebných výloh či vrácení peněz. Rozhodně ale jednejte okamžitě! Pokud chovatel nereaguje, popřípadě tvrdí, že onemocnění, na které štěně dle veterináře trpí, při prodeji nemělo, ač je zřejmé, že to není pravda, můžete chovatele žalovat.
 

Jak poznat překupníka či množitele?

Bojíte se, že při hledání štěněte narazíte na překupníky či množitele? Nepoctivce lze celkem snadno odhalit! Níže jsme shrnuli do několika bodů znaky, kterých si můžete všimnout a včas couvnout:
·       Překupníci často používají stále stejné fotografie nabízených štěňat, aniž by uvedli, že se jedná o ilustrační foto.
·       Poctivý prodejce by se vám měl představit – krom jména by, pokud je to živnostník (což musí být, pokud uvádí, že má chovnou stanici), měl uvést i identifikační číslo – pod tím si jej můžete najít zde: http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_es.html.cz.  „Obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy“ je tzv. vázanou živností. Trvejte na smlouvě, kde všechny údaje o prodávajícím budou uvedeny.
·       Pozor na „zvláštnosti“. Podezřelé jsou všechny inzeráty, kde chovatelé nabízí štěňata, která jsou něčím „extra“. Většinou totiž jen z nedostatku dělají přednost. Nenechte se nalákat na „netradiční zbarvení“ nebo „super malý vzrůst“, může se jednat o podvod.
·       Očkovací průkaz není průkaz původu! A proč to zmiňujeme? Někteří „chovatelé“ se ho totiž za něj snaží vydávat.
·       Zkuste na inzertním portále (pokud prohledáváte internetové inzeráty) zjistit, zda prodejce neinzeruje příliš často. Chovná fena může mít maximálně tři vrhy za dva roky (Ministerstvo vnitra na to dokonce vydalo vyhlášku) a štěňata lze od feny odebrat nejdříve po 50 dnech.
·       Nepoctivého chovatele poznáte i podle výmluv. Zpravidla vám nebude chtít ukázat rodiče štěněte. Platí přitom, že byste měli vidět alespoň matku. Nepoctivci ale často chovají psy v nevhodném prostředí, jejich psi nesplňují standardy plemene a bohužel nejsou často ani v pořádku po zdravotní stránce.
·       „Štěně vám přivezu…“ – Pozor! Ať je to pro vás jakkoliv pohodlné, nezapomeňte, že se tak vzdáváte možnosti vidět prostředí, v němž se štěně narodilo a žilo, vidět ho ve společnosti jeho sourozenců, zjistit, jak se chovatelé ke psům chovali.
·       Nepoctiví chovatelé či majitelé množíren mohou trvat i na brzkém odběru. Štěně lze ale od matky odebrat až ve věku 50 dnů, což je asi 7 a půl týdne. Někdo doporučuje dokonce ještě o několik dalších dní počkat. Brzy odebrané štěně může později trpět na psychické problémy – jsou úzkostná, bázlivá, mívají strach.
·       Nepodepisujte žádnou klauzuli nebo dodatek ke smlouvě, kde stojí, že je štěně v době převzetí v dobrém zdravotním stavu, pokud to není podloženo posudkem od veterináře.
·       A už vůbec nepodepisujte, že se vzdáváte práva na reklamaci.
·       Překupník vám může tvrdit, že má chovnou stanici, ale štěně nedostalo průkaz důvodu třeba proto, že je „poslední z vrhu“ nebo protože má nějakou „drobnou estetickou vadu“. PP dostává každé štěně z papírového vrhu, a to i když má vadu.
·       Překupník může štěňata prodávat za nápadně nízkou cenu. Ať už má jakoukoliv „legendu“ o tom, proč zrovna tato štěňata prodává tak levně, nevěřte mu a prodejci se raději vyhněte.
 

Jak poznat dobrého a důvěryhodného chovatele?

 A teď ještě shrnutí několika tipů, jak poznat dobrého chovatele, od kterého se nemusíte bát štěně koupit:
·       Dobrému chovateli záleží na tom, aby měl zdravý chov – stará se tedy pečlivě o výběr krycího psa a nekryje zbytečně fenu, která nemá pro chov vhodné vlastnosti. Dobrý chovatel vás podrobně seznámí s rodokmenem každého štěněte. Uvědomte si, že nejen vzhled, ale i povahu pes z velké části dědí.
·       Chovatel může svůj chov zaměřovat různým směrem. Někdo své psy orientuje spíše na sport, někdo vychovává věrné rodinné společníky, někdo si zase potrpí na krasavce z výstav. Uvědomte si, co hledáte vy, a podle toho přizpůsobte výběr chovné stanice.
·       Chovatel by vás měl bez vytáček seznámit s výsledky všech zdravotních vyšetření, kterými štěně prošlo, plus by vám měl říct, na jaká onemocnění pes jeho plemene trpí.
·       Dobrý chovatel se o své psy stará s láskou a péčí. Dovolí vám navštívit prostředí, ve kterém psy chová. Z toho již na první pohled poznáte, zda se mají psi dobře – zda jsou zdraví a žijí v pohodě.
·       Zodpovědnému chovateli jde především o to, aby se jeho mazlíčci dostali „do dobrých rukou“. Ne, není to jen fráze. Prodejce, který vám štěně předá jen na základě toho, že mu dáte dost peněz, je trochu podezřelý. Přeci jen byl se štěnětem od jeho prvních dní, piplal ho, aby bylo zdravé – přeci jen to není úplně snadná práce… v momentě, kdy štěně prodává, by se měl starat, do jakého prostředí štěně půjde, kdo jste, co děláte, kolik budete mít na pejska času, jaké máte zkušenosti… samozřejmě není vaší povinností mu vše vyprávět, ale jak říkáme – dobrý chovatel projeví často alespoň zájem.
·       Pro dobrého chovatele je samozřejmostí, že by vám měl štěně prodat nejdříve ve věku osmi týdnů, odčervená a proočkovaná. Vůbec by ho nenapadlo, že by vám k němu nedal smlouvu. Často také poskytne krmivo na několik prvních dní, aby mělo štěně jídelníček, na které je zvyklé. Štěně by mělo být též čipované a tetované. Pokud se jedná o štěně s PP, měli byste dostat i průkaz původu.

Dále by Vás mohlo zajímat:

  1. Pes žere trávu, kamení, hlínu a výkaly - proč?
  2. Jak vybrat správné granule?
  3. Hačiko, skutečný příběh o psí věrnosti

 

 

 

 

 

6 tipů na co si dát pozor při výběru štěněte
Vytvořeno15.04.2019
Na vašem soukromí nám záleží
Náš e-shop ukládá soubory cookies, které pomáhají k jeho správnému fungování. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte.
Povolit všePodrobné nastavení