Bígl

Bíglové milují, když se něco děje! Tito velmi aktivní a inteligentní psi nepohrdnou žádnou hrou, ani dlouhou procházkou. Při důsledném výcviku se z nich stanou srdeční a laskaví společníci. Hodí se i k dětem – ani když se naštvou, by nekousli.

Základní charakteristika

Bígl je přátelský laskavý pes s naprosto neodolatelným pohledem. Miluje pohyb. Po staletí byl šlechtěn jako lovecký pes a to mu zůstalo. Je to zvídavý veselý společník, který se rychle učí. Je velmi srdečný. Na rozdíl od teriérů není bígl vznětlivý, na podněty zvenčí nereaguje tak rychle jako právě teriér.

Mnohdy bývá označován za neposlušného psa, s kterým je těžké pořízení. Chyba je ale na straně majitele. Bígl potřebuje důslednou, ale laskavou výchovu. Pokud se mu jí nedostane, je sám sobě vůdcem smečky, a tudíž si dělá, co chce. Je to pes, v němž jsou stále zakořeněné jeho lovecké pudy, takže když nevycvičený bígl zachytí pachovou stopu, máloco ho dokáže zastavit. Možná není tím nejlepším psem pro pejskaře – začátečníky. Na volno je vhodné pouštět pouze bígla, který skutečně skvěle poslouchá svého pána. Více ale o výcviku níže.

Bígl se hodí jako pes do rodiny s dětmi. I když ho něco vytočí, nikdy by nekousl. Pokud si kupujete štěně s PP z registrovaného chovu, máte takřka 100% jistotu, že kupujete psa neagresivního. Bohužel na bígly, kteří se tomuto pravidlu vymykají, můžete narazit, pokud kupujete bezpapírové štěně po neuchovněných rodičích.

Přesto, že má bígl srst, která ho chrání před nepřízní počasí, není vhodným psem pro osamocený pobyt ve venkovním kotci. Je to totiž především pes smečkový, který potřebuje členy své smečky neustále vídat.

Vzhled

Bíglové patří mezi středně velká plemena. Tělo na spíše kratších nohách působí robustně. Díky silným nohám je však bígl neuvěřitelně rychlý a vyniká i vysokou výdrží. Podlouhlé hlavě dominují oči s něžným pohledem, kterému se takřka nedá odolat, a převislé uši. Hladká srst může mít různé zbarvení s výjimkou játrově hnědé. Velmi typická je kombinace hnědé a bílé, rezavé a bílé, zlatavé a bílé. Objevují se i bíglové trikolorní – kombinace černé, hnědé a bílé.

Historie

Bígl je nejmenším a nejstarším anglickým smečkovým honičem. V historii o nich nalézáme celou řadu písemných zmínek. Už ve 3. století psal irsko-skotský bard Ossian o malých odvážných honičích využívaných k lovu zajíců – dokonce je označil jako „beagles“. Další písemná zmínka o bíglech pochází například z roku 1515, konkrétně ze záznamů o chodu domácnosti krále Jindřicha VIII. Později se o bíglech psalo jako o psech doprovázejících myslivce. Vždyť i samo slovo „beagling“ znamená „lov ve smečce“.

Základy toho, jak známe bígly dnes my, položil nejspíš v polovině 19. století reverend Phillip Honeywood, který choval v Essexu svoji smečku bíglů. British Kennel Club oficiálně uznal plemeno v roce 1890.

Výcvik a péče

Výcvik je u bígla klíčovou otázkou. V první řadě je třeba si říci, že žádný pejsek není od narození neposlušný. Neposlušným se stává až při nedostatečném vedení svého pána. Bígl sice není tím nejvhodnějším pejskem pro chovatele, který s cvičením psů teprve začíná, ale na druhou stranu to není ani žádný nevycvičitelný lotr. To vůbec ne. Vždyť bíglové jsou dnes i vodícími psy, což je jasným důkazem jejich vlídné laskavé povahy, trpělivosti a učenlivosti.

Základem je důsledná výchova už od štěněcího věku. Pokud pán podcení výchovu a nechá psovi přespříliš volnosti, pes se stane sám sobě svým pánem. Jakmile si bígl nastaví svá vlastní pravidla, může s ním být těžké pořízení.

Bígl je však velmi zvědavý a učenlivý pes, který se výcviku nebrání. Svoji „špatnou pověst“ (i když to není zdaleka tak hrozné) si vydobyl jen díky tomu, že ho mnoho rodičů jako líbivého a laskavého pejska kupovali dětem a sami jeho výchově nevěnovali čas. Pokud se ale rozhodnete bígla cvičit, nejste takřka ničím limitováni. Bígl se uplatní v agility, dogdancingu, při sportovní kynologii a samozřejmě hravě zvládá i lovecký výcvik.

Zvýšenou pozornost je třeba věnovat i jeho loveckým pudům. Ty se začnou plně probouzet v období psí puberty. Pokud bígla necháte, aby se svým loveckým vášním oddával bez omezení, budete to s ním mít brzy těžké. To platí samozřejmě tehdy, když psa nechcete vysloveně cvičit k lovu, respektive k dohledávání zvěře. I tehdy si však bígl nesmí počínat bez omezení – musí poslouchat.

Výhoda bígla tkví v tom, že není nepředvídatelný, jako bývají třeba někteří teriéři. Není to impulzivní cholerik, který se rozhoduje z minuty na minuty. Ve skutečnosti, pokud se svým mazlíkem trávíte dostatek času, už moc dobře víte, co se chystá udělat dost dlouho před tím, než to skutečně udělá. A pokud jste se věnovali jeho výcviku, tak máte možnost ho zastavit, takže vám třeba neuteče, až narazí na lákavou stopu.

Co se týče péče o srst, není bígl nijak náročný. Lesklou hladkou srst postačí pravidelně kartáčovat například měkkou kartáčovací rukavicí nebo kartáčem pro hladkosrsté psy. Svěšené uši je nutné kontrolovat kvůli případným zánětům.

Krmení

Základem jídelníčku zdravého bígla by mělo být velmi kvalitní suché krmivo. Konkrétní druh závisí samozřejmě na věku psa a úrovni jeho aktivity. Pokud je pes využíván jako pes pracovní, nebo se s ním aktivně věnujete některému ze psích sportů, má vyšší energetický výdej. Rozhodně mu nemůžete dopřát neomezený přísun krmiva. Bígl je velký „žrout“, a kdyby mohl sníst, co by chtěl, brzy by z něj byl pochodující váleček. Pozor – nezastaví se ani před věcmi, které v tlamě psa nemají co dělat. Pokud necháte otevřenou spíž, v mžiku ji „vyčistí“. Vrozená žravost pramení právě z toho, že se jedná o původně honícího psa. U psů žijících ve skupině totiž často docházelo k tomu, že se pořádně najedl jen ten, který byl u misky první.

Zdraví

Bígl je poměrně zdravé plemeno. Pravidelně mu kvůli případnému zánětu kontrolujte převislé uši. Kvůli stavbě těla může trpět na vyhřezlé plotýnky. V souvislosti s výše zmíněnou žravostí je třeba zmínit i sklon k nadváze. Nemoci, ke kterým jsou bíglové náchylnější, jsou například: dysplazie kyčelního kloubu, glaukom, epilepsie, beagle nanismus, čínský beagle syndrom.

 Dále by Vás mohlo zajímat:

1. Přehled veterinárních diet pro psa a kočku
2. Jak a kdy krmit Vašeho pejska?
   
3. Luxace pately