Samojed

Chundelatý snížek s duší štěněte a neutuchající energií.  To je samojed. Je to seveřan s velkým srdcem, který ani neumí být agresivní. Možná jste jej už někde mohli vidět, jak trénuje na závody ve spřežení na horských hřebenech. To je jeho hlavní současné využití.

Původ

K původnímu lovu jelenů a hlídání sobích stád už naštěstí dnes není využíván. Jak již vzhled a účel napovídá, pochází toto plemeno původem ze severských oblastí nehostinného Ruska. Až k Sibiři samojedi doputovali se svými Něneckými kočovníky, kteří zde lovili jeleny a využívali samojedy do saňových spřežení. Vytvořili si v krutých podmínkách tajgy a tundry velice blízký vztah ke svým majitelům a rodinám a tato vlastnost jim v podstatě vydržela dodneška. Do světa se plemeno dále rozšířilo na přelomu 19. a 20. století a položilo základy současnému bílému obláčku huňaté srsti, jak jej známe dnes.

Povaha

Samojedi jsou od přírody přátelští, mírumilovní, ochotní a vstřícní. Jsou plní nadšení, inteligentní a rádi se učí. S jejich přemírou energie je jen občas těžké je usměrnit a výcviku je dobré se věnovat až po prvotním vydovádění. I když neumí v podstatě projevit agresivitu, oplývají ostražitostí a bystře hlídají své území, i když jej efektivně nebrání. To byl také důvod, proč se upustilo od využití majestátního a odolného samojeda ve strážní službě. Občas projevují tvrdohlavost a někdy se pro něco rozhodnou a zkrátka přes to vlak nejede.

Milují lidskou společnost, což je jediným mínusem při volbě celoročního chovu venku – ideálně potřebují být neustále se svou lidskou smečkou v kontaktu a nemají díky tomu problém zvyknout si na chov i v domácím prostředí. Jejich hustá srst s bohatou podsadou je doslova předurčuje ke spokojenému pobytu venku, kde se vyřádí nejlépe na zahradě. Mrazivé teploty jim nevadí, hůře spíše snášejí dusná horka.

Charakteristické rysy

Samojed vypadá jako přesná zvětšenina bílého špice. Charakteristický je pro něj věčně usměvavý výraz díky pozvednutým koutkům úst a vzpřímené uši, dodávající mu na roztomilosti. Má víc síly, než by se na první pohled mohlo zdát a není snadné jej unavit. Je však dobře cvičitelný a nechá se zlákat pro kdejakou lotrovinu. Patří mezi primitivní původní plemena, tudíž o něco později dospívá – je dlouho hravým dorostencem, a proto je důležité správně překlenout i období pozdní puberty a nepolevit mu ve všech jeho rozmarech.

Jeho srst vyžaduje pravidelnou péči a rozčesávání, aby nedocházelo ke vzniku dredů, takže je o něco náročnější na údržbu.

Vzhled

Stejně jako špic má samojed úzký rovnoměrný čenich a klínovitou hlavu s majestátně klenutým čelem a dobře utvářenou mozkovnou. Čumák je vždy černý. Hnědé, oříškové oči, jsou posazeny blízko u sebe Uši jsou trojúhelnikovité, posazené u středu hlavy. Šíje je nesená vzpřímeně. Celkově působí tělo čtvercovým rámcem. Bedra jsou dobře osvalená, nohy jsou dlouhé, s širokými tlapkami. Ocas je vždy nesený obloukovitě zahnutý nad zádí, bohatě osrstěný. Srst je koneckonců na celém těle hustá a poměrně dlouhá, nejdelší hřívu tvoří na krku a pod břichem. Jediná přípustná barva je bílá, ačkoliv v minulosti byli zakladatelé chovné linie i ve skvrnité verzi.

Krmení

Pro svou neutuchající životní sílu potřebuje samojed stravu obzvláště bohatou na živiny, uzpůsobenou jeho aktivnímu režimu. Ideální je rozdělit krmnou dávku na dvě části, aby se omezilo riziko vzniku torze žaludku.

 Doporučené krmivo :

Dále by Vás mohlo zajímat:

1. Granule bez obilovin - Grain free: kdy ano a kdy ne?
2. Co se skrývá pod pojmem holistické krmivo?
3. Péče o zuby: prevence je lepší než léčba