Sibiřský husky

Sibiřský husky není jen ikonický pes s uhrančivýma očima, ale i laskavý a dobrácký společník, který potřebuje každodenní pohyb i silné vedení pána. Nedokáže žít sám. Bezprostřední kontakt s lidmi či jinými psy je smyslem jeho života.

Základní charakteristika

Kdo měl někdy huskyho, potvrdí, že už jiného psa mít nemůže. Husky je jedinečná psí osobnost. Rozhodně to není hafan pro každého. Je natolik specifický, že potřebuje i specifického majitele. Když se ti dva ale najdou, je to láska na celý život!

Husky je především věrný pes, který miluje přítomnost lidí i ostatních psů. Dá se říci, že bezprostřední kontakt s nimi je jeho smyslem života. Pro huskyho je typické, že to není žádný uštěkaný pes – zato ho ale nejspíš často uslyšíte výt.

Husky je energický aktivní pes, který se nezalekne žádné práce, fyzické zátěže, ani překážky. Je to temperamentní pes, jenž vás nakazí svým elánem. Energie z něj přímo srší a věřte, že ji chce využít do poslední kapky. Nejšťastnější bude, když se ho ujme aktivní pejskař, který s ním bude trávit každičkou minutu, pokud možno neustále v pohybu. Pokud necháte huskyho nečině zahálet, nebude šťastný.

Husky je sice znám jako tažné plemeno, také je to ale lovecký pes, jenž má silně zakořeněné lovecké pudy. Soužití s kočkou nebo jinými domácími mazlíčky může být proto problematické.

Vzhled

Mnozí lidé si myslí, že sibiřští husky vypadají jako vlci. Není to ale pravda. Kromě toho, že jsou menší, mají i jiné probarvení srsti.

Ač patří mezi tažná plemena a vyniká osvalenou atletickou postavou, je menší a lehčí než ostatní z této kategorie. Působí velmi elegantně a souměrně. Poslání tažného psa je uzpůsobena i jeho konstituce. Kvůli tomu, že je při tahu vystavován velkému tlaku a námaze, má velmi silný středně dlouhý hřbet a silná pevná bedra. Na bocích plochá žebra umožňují huskymu plynulý pohyb. Pro huskyho je typický i huňatý „liščí“ ocas, který nese nad hřbetem v šavlovitém oblouku nebo svěšený dolů.

Na středně dlouhé hlavě dominují pronikavé uhrančivé oči, které mohou být typicky světle modré až hnědé – zajímavé je, že každé může mít jinou barvu. Osrstěné uši jsou vždy vztyčené vzhůru.

Jelikož se jedná o severské tažné plemeno, má husky i charakteristicky hustou srst s měkkou termoizolační podsadou. Je schopen vydržet až v teplotách do -60°C. Zbarvení se různí od černobílé po šedobílou. Zajímavostí je, že huskyho tlapky jsou osrstěné i zespodu mezi prsty a polštářky.

Historie

Lidé využívají psy k tažení saní již více než tři tisíce let. Protože v dávné minulosti měli lidé v severských oblastech, kde po většinu roku vládly tuhé mrazy, jen omezené prostředky cestování, naučili psy táhnout sáně. Různí tažní psi byli využívání k různým úkonům. Zatímco velcí psi, jako jsou například aljašští malamuti, byli využíváni k tažení těžkých nákladů, menší psi, jako jsou právě sibiřští husky, kteří jsou navíc sami lehcí a rychlí, tahali lehčí náklady, ale na delší vzdálenosti. Jeden husky je schopen táhnout až 1,5krát více, než sám váží.

Původ huskyho se váže ke dvěma oblastem – jak jeho jméno napovídá, tak k Sibiři, také ale ke Spojeným státům americkým. Prapůvodně prý husky choval kmen Čukčů ze Sibiře k tomu, aby místním pomáhali transportovat na saních zásoby. Čukčové byli ale také lovci a husky jim pomáhali při lovu.

Na počátku 20. století byly sáně stále ještě jediným dopravním prostředkem i na Aljašce. Většina lidí k tažení saní využívala aljašské malamuty. Postupně se ale mezi místními začalo soutěžit v tom, kdo má lepší a rychlejší saňové psy. Do této doby spadají začátky musherského sportu. Jednotlivé týmy se lišily. Některé měly i více než dvacet psů, jiné méně. Každý pes měl svůj postroj, ty byly následně spojené k sobě. Psi táhli saně nebo vozík. Protože francouzský povel pro „běž“ zněl jako anglické „mush“, začalo se lidem se spřeženími říkat musheři.

Popularita sibiřských husky se pojí se jménem Williama Goosaka, ruského obchodníka s kožešinami, který chtěl najít psy rychlejší, než byli aljašští malamuti. Pro nové tažné psy se vydal na Sibiř, kde je posléze koupil od Čukčů. Goosak psy odvezl do aljašského města Nome, kde byl na rok 1909 naplánován velký závod psích spřeženích All-Alaska Sweepstakes Race. Na vítěze čekala výhra ve výši 10 000 dolarů. Na místní neudělali Goosakovi husky příliš velký dojem. Obyvatelé Aljašky, zvyklí na své mohutné a silné malamuty, je považovali za slabé a nevýkonné. Nakonec ale skončili třetí, a tím si nadobro získali srdce místních. Goosak ale byl o výhře tak přesvědčený, že si jiný výsledek svého psího týmu ani nepřipouštěl. Když první cenu nezískal, zůstal bez prostředků. Přijal proto nabídku kapitána Charlese Madsena z lodi Mary Sachs a psy vyměnil za cestu do Ruska. Od té doby se začala psát historie sibiřských husky na americkém kontinentě.

Později byli sibiřští husky spojeni i se jménem jednoho z nejslavnějších vůdců psích spřežení a závodníka Leonharda Seppaly. To je důležité zmínit i kvůli tomu, že právě musheři se podíleli na vyhraňování podoby plemene. Cílem bylo vyšlechtit psy schopné uběhnout co nejrychleji dlouhé tratě náročných severských závodů.

Výcvik a péče

Vzhledem k tomu, že byl sibiřský husky po tisíciletí chován k tažení saní, má silně vyvinutý smysl pro hierarchické uspořádání. Pokud máte doma huskyho, musíte mu už od jeho štěněcího věku ukázat, že jste vůdcem. Není vhodným psem pro začátečníky. S důslednou výchovou je třeba začít již od psova velmi raného věku.

Pro chov huskyho je velmi důležité zdůraznit, že je to pes, který miluje pohyb, a běh v zápřahu je pro něj radostí. Pokud mu nedopřejte dostatek fyzické aktivity, bude se trápit. Proto by si huskyho měli pořizovat jen pejskaři aktivní a s dostatkem času na aktivity se psem. Husky se svému majiteli nebude podřizovat, musí to být naopak. Husky není plyšák, je to velká psí osobnost a je třeba ho tak brát.

Husky jako tažný pes nelze tak dobře a snadno vycvičit jako třeba border kolie. Je sice inteligentní, ale je zvyklý, že je učen zejména k práci ve spřežení. Ve „svých“ sportech je ale přeborníkem. Pokud se rozhodnete vrozené vlohy tohoto psího krasavce rozvíjet, můžete zkusit trénink v pullingu – tahu břemene, canicross, bikejöring, dogtrekking, skijöring i agility.

Krmení

Husky jsou známí tím, že toho v kontrastu se svojí velikostí až tak moc nesní. V minulosti byli trénováni k tomu, aby vydržely dlouhodobou zátěž s minimálním příjmem potravy. Protože se ale jedná o psy aktivní, je potřeba tomu jejich jídelníček přizpůsobit. Kvalitní suché krmivo je samozřejmostí. Pokud se s huskym věnujete sportu nebo ho trénujete v jakékoliv jiné fyzicky náročné aktivitě, což je více než žádoucí, vybírejte mezi krmivy pro fyzicky vytížené psy a psy pracovní.

Zdraví

Husky patří mezi zdravá, houževnatá a odolná plemena, která neskolí ani velmi nízké teploty. Predispozice mají snad jen k onemocněním očí, jako je šedý zákal, rohovková dystrofie nebo progresivní retinální atrofie.

Doporučené krmivo:

Dále by Vás mohlo zajímat:

1. Dysplazie kyčelního kloubu – Štěně nepřekrmujte a hýčkejte ho v teple!
2. Kastrace: Jaký má vliv na pejskův organismus?
3. S pejskem na dovolenou